Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Orlici v Letohradě

Historie kostela Nanebevzetí Panny Marie je velmi stará a první zpráva o jeho existenci pochází ze Soupisu far diecéze pražské, pořízené za arcibiskupa Arnošta z Pardubic v letech 1344 – 1350, kdy je mezi jinými v děkanátu kosteleckém jmenována i fara v Orlici. Další údaje o orlickém kostele, jako farním, pochází z let 1361, 1406, 1415, kdy jsou jmenováni majitelé tvrze Orlice jako patroni zdejšího kostela. 

Pravděpodobně během husitských válek došlo ke zničení tohoto prvního kostela a někdy po roce 1450 byl vystavěn další, který sloužil místním obyvatelům českobratrského vyznání, v té době všeobecně převládajícího. Zvony z tohoto kostela jsou datovány léty  1497 a 1498 a uchovaly se do dnešních časů. Po nástupu katolických poměrů po roce 1620 byl orlický kostel brzy ponechán prázdný, fara později přenesena do Lukavice.  Jako příčina  pro přemístění fary  do Lukavice je uváděno zastřelení  faráře Petra Záruby na Orlici roku 1627, ale i snaha  eliminovat silnou českobratrskou tradici spojenou s tímto chrámem. Stará  orlická fara stála do roku 1706, kdy bylo místo vykoupeno vrchností, a později tam postavena vrchnostenská hospoda (nyní čp. 70). Situace byla po roku 1620 pro katolickou církev velmi zlá. Celá země byla po husitských válkách  kališnická, později po roce 1467 i českobratrská. Nebylo kněží v nekatolické zemi. Farní kronika uvádí, že sem pravděpodobně dojížděl kněz z Ústí nebo Žamberka. Lid se někdy proti rekatolisačním tlakům bouřil a kostely musely být i hlídány. 

Základní kámen ke stavbě nového kostela orlického byl položen 5. 6. 1709.  Stavba byla provedena nákladem  fary, vrchnosti a obyvatel obce Orlice, Mistrovice, Šedivec a řídil ji kyšperský stavitel Andreas Casteli, který je také v orlickém kostele pochován (+1714). Byl dostavěn za pomoci  kostelních peněz a roboty roku 1711 a celkové náklady, kromě ruční práce, činily 3. 576 zl. 11. kr. Stavba byla provedena  na místě předchozího kostela, ve směru východozápadním, s impozantní čelní frontou proti městu Kyšperku, s oboustrannými věžemi, původně baňatými. 

Manželka hraběte Libštejnského z Kolovrat byla rozená Johana  Schwarzenbergová a darovala v roce 1712 všechny 3 oltáře do orlického kostela. Na hlavním oltáři jsou dosud erby obou rodů na upomínku znázorněny. Hlavní oltář byl již tehdy s obrazem Nanebevzetí P. Marie v ceně 60 zl., celý oltář 186 zl. Dva poslední oltáře byly ozdobeny obrazy sv. Barbory a sv. Františka de Paula.  Je psáno, že byly velmi jednoduché  a malé hodnoty. 

Nadprůměrnou cenu má křížová cesta instalovaná zde roku 1759, jejíž obrazy jsou umístěny ve velkých  rokokových rámech a jsou provedeny v sedmi řezbách, takže vždy 2 rámy obrazů proti sobě mají stejnou řezbu. Je to cenná ruční práce. Malířsky se jedná o vynikající barokní dílo, malované ve Vídni od dvorního malíře císařovny  Marie Terezie, Jana Bergela (1718 – 1789), rodáka ze Dvora Králové nad Labem. 

Interiér kostela byl v roce 2009 nově upraven, byla položena nová dlažba, odstraněny boční oltáře a sejmuty obrazy křížové cesty a kazatelna. Všechny dřevěné objekty byly silně napadeny červotočem a musí být řešena jejich oprava. Na restaurování čekají i všechny obrazy křížové cesty. Na zdech uvnitř chrámu jsou umístěny náhrobní desky původních majitelů tvrze, kteří zde byli také pohřbeni. Na čele kamenného oltáře je umístěn pískovcový reliéf se dvěma postavami. Tento artefakt byl vyjmut z parkánové zdi okolo hřbitova, do které byl zazděn a o jeho původu se můžeme jen dohadovat. V každém případě se jedná o velmi starý fragment.

Po vymalování kostela, instalaci nového osvětlení , ozvučení a nových pohodlných lavic vznikl nový, vzdušný prostor a spolu s netradičním  umístěním kamenného oltáře na střed boční stěny chrámové lodě i zajímavé místo  pro konání bohoslužeb.

( S použitím textu St. Adamce z publikace Sakrální stavby a motivy v obcích farnosti Letohrad.)

 

 



Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Orlici v Letohradě